Hľadať

Hotel Ritz Paris – Palác na Place Vendôme

Režisér Woody Allen se skrze film Půlnoc v Paříži nechává slyšet, že pro něj bude navždy tajemstvím, jak může někdo vědět, že existuje Paříž a přesto žít na jakémkoliv jiném místě na světě. Stěhovat se sem nemusíte, ale navštívit Paříž a její ikonický hotel Ritz je rozhodně zážitkem, na který se nezapomíná. Hotel byl založen roku 1898 výjimečným švýcarským hoteliérem Césarem Ritzem a šéfkuchařem Augustem Escoffierem. Budova byla původně privátní rezidencí, jejíž historie sahá až k roku 1705. Ritz a Esscoffier byli dlouho před otevřením Ritzu kolegy v hotelu Savoy v Paříži. Jejich vlastní projekt byl vrcholem vizí geniálního hoteliéra a geniálního kuchaře své doby. César Ritz, o kterém se více můžete dočíst zde, měl svou vizi. Viděl hotel nejen jako místo k ubytování, ale především jako možnost splnit svým hostům zážitek hodný aristokracie a opatřit jej těmi nejkrásnějšími kulisami v podobě skvostných interiérů, klasického i moderního nábytku, nekonečného komfortu a pětihvězdičkového servisu.

clanek - ritz paris

Mimochodem, kultovní cestovatelský průvodce Frommer´s popisuje pařížský Ritz jako „ten nejúžasnější hotel Evropy“ a obdivuje především jeho honosný interiér. „Salony ve společných prostorách jsou vybaveny starožitnostmi, za které by se nestyděla ani muzea.“, uvádí. Pokoje pro hosty jsou dekorovány především reprodukcemi ve stylu Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. a dotvářejí celkově přepychovou image hotelu. Ručně tkané koberce, mramorové krby, zajímavé tapiserie, mosazné postele. Pokud byste si přáli stejné koupelnové vybavení, jako je v tomto hotelu, vaší koupelně by měly dominovat ušlechtilé materiály, jako je bílý a černý mramor, vodovodní baterie opatřené pro tuto značku typickou zlatou labutí a klasické bílé ručníky by bylo třeba nahradit broskvovými – svou barvou mnohem více lichotí ženské pokožce. Vany hotelových pokojů jsou pohodlně hluboké, i když v kuloárech se praví, že v jedné z nich kdysi uvízl Edvard VII. se svou milenkou.

Ritz v Paříži byl prvním hotelem v Evropě, který měl v každém pokoji samostatnou koupelnu a do každého pokoje zavedenou elektřinu a telefon. Jako jeden z nejluxusnějších pařížských hotelů si brzy našel „své“ celebrity, které sem rády zavítaly. Režiséři, herci, členové královských rodin. Madamme Coco Chanel zde bydlela po 35 let svého života – jako ikona vytříbeného vkusu jistě věděla, proč. Na její počest se zde nachází i stopětapadesáti metrové apartmá Coco Chanel, které je vybaveno významnými kousky čínského nábytku, barokními zrcadly a velkými sedacími soupravami se specifickým prošíváním. Ty byly vytvořeny přímo samotnou Coco Chanel.
Apartmá Eltona Johna, který si zde u příležitosti svých 42. narozenin pronajal celé patro, je koncipováno jako soustava jahodově růžových a krémových pokojů na počest této popové hvězdy. Spisovatel Marcel Proust sem chodil téměř denně na večeři a velkou část svého nejslavnějšího románu Hledání ztraceného času napsal právě zde. Údajně se i na své smrtelné loži sháněl po skleničce piva z Ritzu. Pokud jste se začínali bát, že se zde neobjevil Ernest Hemingway, můžete si oddychnout. Tento bonviván a hotelový dandy Ritz v Paříži miloval, rád zde spal i tvořil a legenda praví, že poté, co se jako válečný korespondent v USA opět ocitl v Paříži, obtěžovalo jej vyčkávat, až si bude moci opět dát svůj oblíbený drink v Ritzu, v ten moment obsazeného nacistickými vůdci. Vybaven několika zbraněmi a džípem se vydal „vzít si Ritz zpět“ a možná bylo jeho velkým štěstím, že mezitím nacisté hotel opustili. Svůj plán údajně dodržel a v povznesené náladě si na oslavu neobjednal nic jiného, než láhev šampaňského. Hotel Ritz v Paříži snad musí nějakým záhadným způsobem rezonovat s dušemi spisovatelů - Francise Scotta Fitzgeralda neinspiroval k napsání románu Něžná je noc jen slavný hotel na francouzské riviéře Du Cap-Eden-Roc, ale právě také pařížský Ritz. Interiéry i exteriéry hotelu se objevily na obrazech slavných malířů, včetně Pierra Georgese Jeanniota. Objevuje se v díle Šifra mistra Leonarda, ve filmu Ďábel nosí Pradu, nebo v sáze Jamese Bonda.

Když v roce 1976 zemřel Charles Ritz, syn Cesara Ritze, o tři roky později prodali poslední příslušníci rodiny Ritz pařížský hotel Mohamedu Al-Fayedovi. Ten byl významným egyptským podnikatelem, ale proslavil se především vztahem s Princeznou Dianou. Právě před osudovou autonehodou Diana snídala v císařském apartmá hotelu. Toto apartmá bylo později prohlášeno francouzskou vládou za národní památku.

Kromě luxusních pokojů je Ritz významným gastronomickým centrem. Místní restaurace
L´Espadon (v překladu znamená mečoun) nabízí tradiční francouzskou kuchyni s moderním podtextem a pyšní se michelinskými oceněními. Její interiér je opulentní, večeří se zde pod dechberoucím malovaným stropem a nyní ji vede šéfkuchařka Eugénie Béziat, která si zakládá na moderním a kreativním přístupu k vysoké gastronomii a nečekaných a překvapivých snoubeních ve světě chutí. Nedaleko Ritzu stojí prestižní škola gastronomie nesoucí jména zakladatelů – Ritz-Escoffier School.