Hľadať

Shelbourne hotel – ikona Dublinu

clanek-Shelbourne hotel

Historie hotelu v centru Dublinu se začala psát před téměř dvěma sty lety a za jeho dodnes apartní fasádou a bohatým prostorem uvnitř stojí Martin Burke, Ir narozený v Tipperary. Jeho myšlenkou bylo zřídit na dobré adrese ubytování pro solidní anglické gentlemany. Koupil tři domy v nejluxusnější části Dublinu a nechal je přestavět na hotel svých snů. Dublin je městem parků a Shelbourne stojí u největšího z nich, St. Stephen’s Green. Burke jej chytře pojmenoval podle premiéra Velké Británie z let 1782 - 1783, hraběti ze Shelbourne, který dříve vlastnil dům na témž místě. Dobře zvolené jméno a nadstandardní služby pro hosty, kteří „žádají nejvíce“ hotelu přinesly kýženou prestiž již od počátku jeho fungování.

Ve druhé polovině 19. století, po Burkeově smrti, prošel hotel významným rozšířením
i elektrifikací. Rekonstrukci měl na starosti viktoriánský architekt John McCurdy, který budově vtiskl tvář, jakou se chlubí dodnes.  Zvenčí hotel připomíná renesanční stavby
a upoutává zdmi z červených cihel. Před vchodem stojí čtyři sochy núbijských princezen
s pochodněmi v rukou, které jsou symbolickou stráží. V jistých dobách se jim vtipem říkalo „poslední panny v Dublinu“. Interiéry si dodnes zachovávají punc vznešenosti – jsou vyvedeny v luxusním viktoriánském stylu. Jsou tradiční a vkusné a od svého počátku
si zachovávají rafinovanou uhlazenost a nejvýznamnější hotelová apartmá nesou jména svých hostů, kteří si je během let oblíbili. Apartmá Grace Kelly je nyní zároveň prezidentským apartmá je laděno do koňakových, bordó a petrolejových tónů s výrazným doplněním exotickým dřevem. Za necelých 8000 Eur se zde můžete probudit pod zlatavým čelem postele a posnídat s krásným pocitem, krásným výhledem a skleničkou Exubérance, irského šumivého vína. Jiné apartmá je věnováno poctě JFK, nebo Michaelu Collinsovi, či Éamonovi de Valera, významnému irskému politikovi a prezidentovi.

Nedlouho po přestavbě se stal Shelbourne hotel centrem irského společenského života. Častým návštěvníkem se stal například George Moore – spisovatel a filosof, který je považován za zakladatele analytické filosofie. Psal zde irský básník Patrick Kavanagh
a skladatel Seán Ó Riada zde komponoval své skladby. O Shelbourne padne zmínka
i ve slavném románu Jamese Joyce Odysseus. V raných letech 20. století zde také pracoval Alois Hitler, nevlastní bratr nechvalně proslulého Adolfa.

Hotel se pyšní neobvykle bohatou a dramatickou minulostí. V roce 1916 v Irsku vypuklo Velikonoční povstání. Irské republikánské bratrstvo organizovalo rebelii proti britské nadvládě, Irská občanská armáda vedená Jamesem Conollym obsadila větší část Dublinu
a vyhlásila nezávislost. Povstání bylo však potlačeno během šesti dnů. V této době hotel obsadili britští vojáci a používali jej jako velitelství. Ještě před samotným vypuknutím nepokojů se ale v Shelbourne podával čaj a údajně až střela, která prolétla zdobeným kloboukem jedné z přítomných dam, byla impulsem k přestěhování čajového dýchánku
do bezpečnějších prostor hotelu.

Velikonoční povstání bylo sice potlačeno, ale Irové se nakonec po dlouhé válce dočkali nezávislosti a Shelbourne hotel byl opět centrem dění. V roce 1922 byla v zasedací místnosti č. 122 sepsána Irská ústava a vznikl Irský svobodný stát. Pozdější historie
už se naštěstí tolik netýkala válek, ale spíše celebrit. Hotel navštěvovali věhlasní hollywoodští herci a někteří za sebou nechali i pár skandálů. Říká se, že robustní komik Oliver Hardy se zde zasekl v křesle a personál ho musel vysvobodit, James Cagney
tu tancoval na pianu a Peter O‘ Toole se v Shelbourne prý koupal v šampaňském.

O důležitosti hotelu Shelbourne pro irskou historii vypovídá i to, že v současnosti se v něm nachází i muzeum s historickými artefakty, které se Irska týkají. I dnes je hotel významným místem k zastavení pro ty, jež zajímá irská historie, či rádi nasávají prvky jiných kultur.
V „The Saddle Room“ lze povečeřet v intimní atmosféře a užít si irských služeb jako
za starých časů, „No. 27 Shelbourne Bar“ je příznačné místo k malé či větší oslavě. Je laděn do kombinace temné mořské barvy a přirozených odstínů tmavého dřeva, které mimochodem v interiérech obecně vypadají skvěle. Podávají se zde moderní koktejly
a – přirozeně – staré dobré irské Whiskey.